Co je alergická rýma? ^(1-4)

Alergická rýma je zánět sliznice nosních dutin.
O alergické rýmě mluvíme v případě, když je rýma vyvolána alergenem – látkou vyvolávající alergickou reakci. Alergická reakce závisí na imunoglobulinu E (IgE), skupině protilátek, které se uvolňují při kontaktu s alergenem. Tato fáze je známá jako fáze senzibilizace. Když dochází k dalšímu kontaktu organismu se stejným alergenem, IgE jsou produkovány ve větším počtu a objevují se příznaky (fáze aktivace) ⁽¹⁾.

Nejčastější příčinou alergie bývají travní pyly (42 %). Způsobují sezonní alergie, které se každoročně objevují ve stejné době (převážně od dubna do července) a které jsou známy jako „senná rýma“ ^(1,2).

Jinými, nejčastějšími alergeny jsou roztoči vyskytující se v bytovém prachu (41 %), srsti zvířat a peří (22 %), pyly stromů (22 %), zelených rostlin (17 %) a houby (11 %) ⁽¹⁾.

Alergická rýma představuje 50 % případů chronické rýmy u dospělých. Jinými příčinami mohou být infekce (virové), vrozené poruchy, záněty, užívání léků. V některých případech může být rýma spojena se stresem, dietou, stárnutím, pracovními podmínkami a rizikem nákazy ^(3,4).

Alergická rýma může značně snížit životní komfort: vede k problémům se spánkem, ovlivňuje náladu a koncentraci, negativně ovlivňuje společenský, profesní a osobní život osob trpících tímto onemocněním.
U dětí může vést k problémům se spánkem a zhoršovat soustředění na výuku ⁽¹⁾.

Jaké jsou příznaky? ⁽¹⁾

Alergická rýma se vyznačuje především zánětem nosní sliznice, který je doprovázen výtokem z nosu.
Nosní sliznice je vystlaná řasinkovými buňkami přirozeně pokrytými tenkou vrstvou hlenu. Právě pohyby těchto řasinek vedou k transportu hlenu z nosní dutiny směrem k nosohltanu. Jejich mechanická činnost spočívá ve shromažďování a odstraňování nečistot, a tak chrání horní cesty dýchací.

Během zánětu nosní sliznice se setkáváme s nadprodukcí hlenu, což ztěžuje normální fungování mukociliárního aparátu, který nemůže zcela plnit svou ochrannou roli.

Obecně se mohou vyskytovat i jiné příznaky: nosní neprůchodnost, záchvaty kýchání, svědění nosu a očí.

Jak se toto onemocnění diagnostikuje? ^(1,5)

Lékař může diagnostikovat alergickou rýmu tak, že zadá několik otázek pacientovi. Důležité je hodnocení intenzity příznaků, jejich vlivu na životní komfort, stanovení všech koexistujících onemocnění, zda prostředí je alergické či nikoli a zda případy alergie se vyskytují v rodině.

Identifikace alergenu je důležitou etapou léčby. Někdy je jednoduchá, ale v některých případech jsou nezbytné dodatečné testy:

• Alergické kožní testy: jsou základními testy a první etapou celkové alergologické diagnózy. Spočívají v intradermální aplikaci čistého extraktu alergenu. Reakci lze považovat za pozitivní, pokud se svědění a zčervenání objeví během několika minut po aplikaci alergenu.
• Dávka konkrétních protilátek: tyto protilátky, zvané IgE, se měří pomocí vyšetření krve.
• Jiné, detailnější vyšetření (testy na sadu alergenů, nosní provokační test…).

Jaké mohou být příčiny? ^(1,3)

Jestliže jsou alergeny hlavní příčinou alergické rýmy, pak další rizikové faktory také vedou k náchylnosti na rozvoj onemocnění: rodinná anamnéza, expozice alergenům ve vnitřním prostředí, znečištění, kouření. Na druhé straně kontakt s infekcemi v dětství může zabránit vzniku přecitlivělosti na některé alergeny a dřívější neustálý kontakt s některými zvířecími alergeny (zejména kočičí a psí) zabraňuje vzniku přecitlivělosti na tato a jiná zvířata.

Alergická rýma až osminásobně zvyšuje riziko onemocnění astmatem. Kromě toho může být spojena s jinými alergickými nebo infekčními onemocněními dýchacích cest, jako je: zánět dutin, zánět spojivek, zánět středního ucha. Při stanovení diagnózy alergické rýmy pomůže lékaři výskyt respiračních příznaků (potíže s dýcháním, podráždění v krku, kašel) nebo oční příznaky.

Koho se toto onemocnění týká? ^(1,6,7)

Alergická rýmy je častým onemocněním: vyskytuje se u 5 až 50 % celkové populace v závislosti na věku, zemi nebo regionu stejného státu.

Evropské studie ukázaly, že průměrný výskyt tohoto onemocnění v roce 2004 v celé populaci činil 22,7 % (17 % až 28,5 %) a ve Francii 24,5 % .

Toto procento se zvyšuje každých 10 let.

Alergická rýma se týká náctiletých a především mladých dospělých osob.

Jaké jsou léčebné metody? ^(1,8)

Potíže spojené s alergickou rýmou se mohou zredukovat tak, že se omezí kontakt s alergenem na minimum. Existují rovněž jiné léčebné metody, které mohou zmírnit příznaky, a tím také způsobený diskomfort:

• Antihistaminika: vysušují hlen a snižují jeho vylučování, a tak zmírňují rýmu. Mohou být aplikována perorálně nebo lokálně. Orální antihistaminika první generace mají mnoho vedlejších účinků (včetně ospalosti), ale antihistaminika novější generace jsou dobře tolerována. Lokálně podávaná antihistaminika do nosu nebo očí mohou vyvolat podráždění nosu a očí a ovlivňovat chuťové receptory. Některá antihistaminika by se neměla používat v případě zbytnělé prostaty (časté u starších mužů).
• Kortikosteroidy: mají silné protizánětlivé účinky a mírní většinu příznaků  přímo v nosu, pokud se vyskytují. Z tohoto důvodu kortikosteroidy značně zvyšují životní komfort osob trpících alergickou rýmou; aplikují se do nosu. Jsou dobře tolerovány, ale mají určité přechodné vedlejší účinky: kýchání, pocit mravenčení v nosní sliznici, bolesti krku, sucho a pálení nosní sliznice, krvácení z nosu.
• Látky způsobující zúžení cév: snižují překrvení a otok nosní sliznice, což vede k odblokování ucpaného nosu. Lokální léčba by měla být omezena na 1 týden. Tyto látky by mohly vést k polékové rýmě a pálení spojenému s vysoušením nosu. Další příznaky, které se mohou vyskytovat: tachykardie, podrážděnost, poruchy spánku, migrény nebo vysoký tlak. Látky zužující cévy by se neměly podávat dětem.

Tato léčebná metoda se nedoporučuje u těhotných žen, protože tyto látky mohou pronikat placentou a vést k vývojovým vadám plodu. Lékaři by proto měli upravit léčbu u těhotných žen.

Také sportovci by neměli užívat léky uvedené na seznamu zakázaných dopingových látek.

• V některých případech se doporučuje «desenzibilizace». Spočívá v pravidelném zavádění alergenu s postupným navyšováním dávky. Alergen se podává pod jazyk (v podobě kapek nebo tabletek) nebo subkutánně (do podkoží). V takovém případě by měl být podáván lékařem nebo sestřičkou v ordinaci. Desenzibilizace se doporučuje především u alergie na pyl a roztoče bytového prachu. Subkutánní desenzibilizace je spojena s četnými kontraindikacemi (současná léčba beta blokátory, autoimunní podmínky, přecitlivělost na aspirin atp.).
• Vydatný výplach nosu: výplach nosu velkým množstvím roztoku jako např. přípravkem RESPIMER Netiflow zmírňuje příznaky alergické rýmy a zlepšuje životní komfort ⁽⁸⁾ (viz část 2 «Jaké jsou výhody vydatného výplachu nosu při léčbě alergické rýmy?»).

Jak lze alergické rýmě předcházet?

Prevence alergií spočívá především ve vyhnutí se kontaktu s příslušným alergenem, pokud je to možné. Požádejte o radu svého lékaře nebo lékárníka.

Některá antihistaminika jsou volně prodejná a mohou je doporučit v lékárně. V případě pochybností lze požádat o radu.

Také je důležité mít u sebe seznam alergenů, na které je dotyčný přecitlivělý.

Alergická rýma postupem času neustupuje. Právě naopak, je třeba začít s léčbou co nejdříve, jak je to jen možné. V opačném případě se může rozvinout v jiné alergie, zejména v astma. Jestliže pacient u sebe zpozoruje příznaky alergické rýmy, pak by se měl poradit s lékařem. V případě potřeby ho lékař vyšle ke specialistovi – alergologovi, který určí přesnou diagnózu a může předepsat účinnou léčbu.